O ospravedlnění
O ospravedlnění
O ospravedlnění - kapitola Westminsterského vyznání víry
Ty, které Bůh účinně povolává, také zdarma ospravedlňuje:236 ne tím, že by do nich vléval spravedlnost, nýbrž tím, že jim odpouští hříchy a pokládá a přijímá jejich osoby za spravedlivé; ne pro něco, co bylo v nich vykonáno nebo co oni učinili, nýbrž jedině pro Krista; ne tím, že by jim jako jejich spravedlnost přičítal víru samu, úkon věření nebo jakoukoli jinou evangelijní poslušnost, nýbrž tím, že jim přičítá poslušnost a zadostiučinění Kristovo,237 přičemž oni vírou přijímají Krista a spočívají na Něm a na Jeho spravedlnosti; a tuto víru nemají sami ze sebe, je to dar Boží.238
- 236. Římanům 8:30.
- Římanům 3:24.
- 237. Římanům 4:5-8.
- 2. Korintským 5:19-21.
- Římanům 3:22,24,25,27,28.
- 238. Skutky apoštolské 10:44.
- Galatským 2:16.
- Filipenským 3:9.
Víra, která takto přijímá Krista a spočívá na Něm a na Jeho spravedlnosti, je jediným nástrojem ospravedlnění;239 avšak v ospravedlněné osobě není sama, nýbrž je vždy provázena všemi ostatními spásnými milostmi a není to víra mrtvá, nýbrž víra, která působí skrze lásku.240
- 239. Jan 1:12.
- Římanům 3:28.
- Římanům 5:1.
- 240. Jakubova 2:17,22,26.
- Galatským 5:6.
Kristus svou poslušností a smrtí plně splatil dluh všech, kdo jsou takto ospravedlněni, a vykonal za ně náležité, skutečné a plné zadostiučinění spravedlnosti svého Otce.241 Avšak jelikož byl za ně dán Otcem242 a Jeho poslušnost a zadostiučinění byly přijaty místo nich,243 a obojí zdarma, nikoli pro něco v nich, je jejich ospravedlnění jedině ze svobodné milosti,244 aby jak přísná spravedlnost, tak bohatá milost Boží byly oslaveny v ospravedlnění hříšníků.245
- 241. Římanům 5:8,9,10,19.
- 1. Timoteovi 2:5,6.
- 242. Římanům 8:32.
- 243. 2. Korintským 5:21.
- Matouš 3:17.
- Efezským 5:2.
- 244. Římanům 3:24.
- Efezským 1:7.
- 245. Římanům 3:26.
- Efezským 2:7.
Bůh od věčnosti učinil úradek ospravedlnit vyvolené;246 a Kristus v plnosti času zemřel pro jejich hříchy a vstal z mrtvých pro jejich ospravedlnění.247 Nejsou však ospravedlněni, dokud jim Duch svatý v pravý čas Krista skutečně nepřivlastní.248
- 246. Galatským 3:8.
- 1. Petrova 1:2,19,20.
- Římanům 8:30.
- 247. Galatským 4:4.
- 1. Timoteovi 2:6.
- Římanům 4:25.
- 248. Kolossenským 1:21,22.
- Galatským 2:16.
Bůh nepřestává odpouštět hříchy těm, kdo jsou ospravedlněni; a ačkoli nikdy nemohou ze stavu ospravedlnění vypadnout,249 přece mohou pro své hříchy upadnout pod otcovskou nelibost Boží a On jim nenavrací světlo své tváře, dokud se nepokoří, nevyznají své hříchy, nepoprosí o odpuštění a neobnoví svou víru a pokání.250
- 249. Lukáš 22:32.
- Jan 10:28.
- Židům 10:14.
- 250. Žalmy 89:31-33.
- Žalmy 51:7-12.
Ospravedlnění věřících pod Starým zákonem bylo ve všech těchto ohledech jedno a totéž jako ospravedlnění věřících pod Novým zákonem.251
- 251. Galatským 3:9,13,14.
- Římanům 4:22-24.
- Židům 13:8.