Ot. 193. Zač se modlíme ve čtvrté prosbě?
Odp. Ve čtvrté prosbě (která zní: „Chléb náš vezdejší dej nám dnes“), uznávajíce, že jsme v Adamovi a svým vlastním hříchem propadli své právo na všechna vnější požehnání tohoto života a zasluhujeme, aby nás jich Bůh zcela zbavil a aby nám byla při jejich užívání prokletím; a že ani ona sama o sobě nás nemohou udržet, ani my si je nemůžeme zasloužit ani svou vlastní pílí opatřit, nýbrž jsme náchylní je žádat, získávat a užívat nedovoleně, prosíme za sebe i za jiné, aby oni i my, spoléhajíce den ze dne na Boží prozřetelnost při užívání dovolených prostředků, mohli z Jeho svobodného daru, a jak se to Jeho otcovské moudrosti bude zdát nejlepší, požívat přiměřeného podílu na nich a aby nám byla zachována a požehnána při našem svatém a utěšeném užívání jich a abychom v nich nacházeli spokojenost; a abychom byli uchováni ode všeho, co je v rozporu s naší časnou obživou a útěchou.
- Matouš 6:11.
- 1. Mojžíšova 2:17.
- 1. Mojžíšova 3:17.
- Římanům 8:20-22.
- Jeremiáš 5:25.
- 5. Mojžíšova 28:15-68.
- 5. Mojžíšova 8:3.
- 1. Mojžíšova 32:10.
- 5. Mojžíšova 8:17,18.
- Jeremiáš 6:13.
- Marek 7:21,22.
- Ozeáš 12:7.
- Jakubova 4:3.
- 1. Mojžíšova 28:20.
- 1. Mojžíšova 43:12-14.
- Efezským 4:28.
- 2. Tessalonicenským 3:11,12.
- Filipenským 4:6.
- 1. Timoteovi 4:3-5.
- 1. Timoteovi 6:6-8.
- Přísloví 30:8,9.