XIV - Pokyn pro výjimečné okolnosti

Když jsou osoby z různých rodin svedeny dohromady Boží prozřetelností, jsouce mimo domov kvůli svým zvláštním povoláním nebo z jakýchkoli nutných příčin; jelikož chtějí mít Pána, svého Boha, s sebou, kamkoli jdou, mají chodit s Bohem a nezanedbávat povinnosti modlitby a díkůvzdání, ale dbát, aby je konali ti, které společnost uzná za nejzpůsobilejší. A ať také dbají, aby z jejich úst nevycházela žádná mrzutá řeč, ale ta, která je dobrá, k užitku vzdělání, aby dala milost posluchačům.

Záměr a cíl všech těchto Pokynů není jiný, než aby na jedné straně byly moc a praxe zbožnosti mezi všemi služebníky a členy této církve, podle jejich různých míst a povolání, pěstovány a šířeny a všechna bezbožnost a posmívání se náboženským cvičením potlačeny: a na druhé straně, aby pod jménem a záminkou náboženských cvičení nebyla dovolena žádná taková setkání nebo praktiky, které jsou způsobilé plodit blud, pohoršení, rozkol, pohrdání veřejnými ustanoveními a služebníky nebo neúctu k nim, nebo zanedbávání povinností zvláštních povolání, nebo taková jiná zla, jež jsou skutky nikoli Ducha, nýbrž těla, a odporují pravdě a pokoji.