III - Smlouva z roku 1638

My, níže podepsaní šlechtici, baroni, zemané, měšťané, služebníci a obecný lid, uvažujíce v rozličných dřívějších časech, a zvláště v tomto čase, o nebezpečí, v němž je pravé reformované náboženství, čest krále a veřejný pokoj království pro mnohé novoty a zla obsažená obecně a zvláště zmíněná v našich nedávných prosbách, stížnostech a protestech; tímto vyznáváme a před Bohem, Jeho anděly i světem slavnostně prohlašujeme, že celým svým srdcem souhlasíme a odhodláváme se po všechny dny svého života stále se držet výše řečeného pravého náboženství a hájit je a (zdržujíce se provozování všech novot již zavedených ve věcech uctívání Božího i schvalování porušeností veřejné správy církve nebo světských úřadů a moci duchovních, dokud nebudou prozkoumány a připuštěny na svobodných shromážděních a v parlamentu) usilovat všemi zákonnými prostředky o znovunabytí čistoty a svobody evangelia, jak bylo ustanoveno a vyznáváno před výše řečenými novotami. A protože po náležitém zkoumání zřetelně poznáváme a bez jakékoli pochybnosti věříme, že novoty a zla obsažená v našich prosbách, stížnostech a protestech nemají opory ve Slovu Božím, odporují článkům výše řečených Vyznání, úmyslu a smyslu požehnaných reformátorů náboženství v této zemi i výše napsaným aktům parlamentu a zjevně směřují k znovuzavedení papeženského náboženství a tyranie a k podvrácení a zkáze pravého reformovaného náboženství i našich svobod, zákonů a statků; prohlašujeme také, že výše řečená Vyznání mají být vykládána a musejí být chápána tak, že se vztahují na výše řečené novoty a zla, neméně než kdyby každé z nich bylo výslovně uvedeno ve výše řečených Vyznáních; a že jsme zavázáni hnusit si je a štítit se jich mezi ostatními jednotlivými články papeženství, jichž jsme se v nich přísahou zřekli. A proto z poznání a svědomí své povinnosti k Bohu, k našemu králi a vlasti, bez jakéhokoli světského ohledu či pohnutky, pokud to lidská slabost dopustí, žádajíce si k tomu hojnější míry milosti Boží, slibujeme a přísaháme při VELIKÉM JMÉNU HOSPODINA BOHA NAŠEHO, že setrváme ve vyznávání výše řečeného náboženství a v poslušnosti jemu; a že je budeme hájit a odporovat všem těmto opačným bludům a porušenostem podle svého povolání a ze vší moci, kterou Bůh vložil do našich rukou, po všechny dny svého života.

A týmž způsobem, s týmž srdcem, prohlašujeme před Bohem i lidmi, že nemáme úmysl ani touhu podnikat cokoli, co by se mohlo obrátit k potupě Boží nebo k umenšení velikosti a autority krále; nýbrž naopak slibujeme a přísaháme, že ze vší své moci, svými prostředky i životy budeme stát při obraně našeho velebného svrchovaného pána, Jeho Veličenstva krále, jeho osoby a autority, při obraně a zachování výše řečeného pravého náboženství, svobod a zákonů království; jakož i při vzájemné obraně a pomoci každého z nás druhým v téže věci zachování pravého náboženství a autority Jeho Veličenstva, svou nejlepší radou, svými těly, prostředky a vší svou mocí, proti všem lidem, ať jsou kdokoli; takže cokoli bude pro tuto věc učiněno nejmenšímu z nás, bude pokládáno za učiněné nám všem obecně i každému z nás zvlášť. A že se ani přímo, ani nepřímo nedáme rozdělit ani odvrátit od tohoto požehnaného a věrného spojení žádným našeptáváním, spolčováním, lákáním ani hrůzou; ani nebudeme klást žádnou překážku ani zábranu, která by mohla zdržet nebo zmařit jakékoli usnesení, o němž se společným souhlasem shledá, že vede k tak dobrým cílům; nýbrž naopak budeme všemi zákonnými prostředky usilovat o to, abychom je posunuli kupředu a podpořili: a bude-li nám ústně nebo písemně učiněn nějaký takový nebezpečný a rozdělující návrh, my i každý z nás jej buď potlačíme, anebo, bude-li třeba, jej neprodleně oznámíme, aby mu bylo včas čeleno. Ani se nebojíme mrzkých pomluv ze vzpoury, spiknutí či čehokoli jiného, co by nám naši protivníci ze své lstivosti a zloby chtěli přičítat; vidouce, že to, co činíme, je tak dobře podloženo a vychází z nepředstírané touhy zachovat pravé uctívání Boží, velebnost našeho krále a pokoj království ke společnému blahu nás samých i našeho potomstva. A protože nemůžeme očekávat požehnání Boží na svém jednání, nespojíme-li se svým vyznáním a podpisem takový život a obcování, jaké sluší křesťanům, kteří obnovili svou smlouvu s Bohem; proto věrně slibujeme za sebe, za ty, kdo nás následují, a za všechny ostatní, kdo jsou pod námi, jak veřejně, tak v našich jednotlivých rodinách a v osobním chování, že se budeme snažit držet se v mezích křesťanské svobody a být jiným dobrým příkladem veškeré zbožnosti, střízlivosti a spravedlnosti i každé povinnosti, kterou jsme dlužni Bohu i lidem.

A aby toto naše spojení a sjednocení bylo zachováváno bez porušení, bereme za svědka BOHA ŽIVÉHO, ZPYTATELE NAŠICH SRDCÍ, jenž ví, že toto je naše upřímná touha a naše nepředstírané odhodlání, jakož budeme odpovídat JEŽÍŠI KRISTU v onen veliký den, a to pod trestem věčného hněvu Božího a hanby i ztráty veškeré cti a vážnosti na tomto světě: velmi pokorně prosíce HOSPODINA, aby nás k tomuto cíli posilnil svým DUCHEM SVATÝM a požehnal našim tužbám a jednáním šťastným zdarem; aby náboženství a spravedlnost kvetly v zemi, ke slávě BOŽÍ, ke cti našeho krále a k pokoji a útěše nás všech. Na svědectví toho jsme vlastníma rukama podepsali vše předcházející.