Načítání

III - Závazek k povinnostem

III - Závazek k povinnostem — Slavnostní vyznání veřejných hříchů

A poněvadž je nutné, aby ti, kdo docházejí milosrdenství, svůj hřích nejen vyznávali, ale také jej opouštěli, proto, aby se ukázala opravdovost a…

A poněvadž je nutné, aby ti, kdo docházejí milosrdenství, svůj hřích nejen vyznávali, ale také jej opouštěli, proto, aby se ukázala opravdovost a upřímnost našeho pokání, rozhodujeme se a slavnostně se zavazujeme před PÁNEM, že se budeme v budoucím čase pečlivě vyhýbat všem těmto proviněním, z nichž jsme nyní učinili slavné veřejné vyznání, i všem osidlům a pokušením, která k nim vedou. A abychom osvědčili ryzost svého rozhodnutí v tom a abychom byli tím lépe uschopněni v moci síly PÁNĚ je naplnit, obnovujeme opět svou Slavnostní ligu a smlouvu a slibujeme, že si od nynějška budeme činit svědomí ze všech povinností, k nimž jsme zavázáni ve všech jejích oddílech a článcích, zvláště z těchto, které následují.

1. Poněvadž náboženství je ze všech věcí nejvznešenější a nejdražší, budeme o rozšiřování a podporování jeho moci proti všemu neznabožství a bezbožnosti, o zabezpečení a zachování jeho čistoty proti všemu bludu, kacířství a rozkolu, a jmenovitě proti independentismu, anabaptismu, antinomismu, arminianismu a socinianismu, familismu, libertinismu, skepticismu a erastianismu, a o pokračování v díle jednotnosti usilovat a pečovat přede všemi světskými zájmy, ať se týkají krále, nás samých, nebo kohokoli jiného, ať je to kdokoli. 2. Poněvadž mnozí v poslední době usilovali podvrátit svobody církve, budeme zachovávat a hájit skotskou církev ve všech jejích svobodách a výsadách proti všem, kdo by se jim protivili, je podkopávali nebo je uchvacovali pod jakoukoli záminkou. 3. Budeme obhajovat a zachovávat svobody poddaných ve všech těch věcech, které se týkají jejich svědomí, osob a statků. 4. Budeme pečlivě zachovávat a hájit jednotu mezi královstvími a vyhýbat se všemu, co by ji mohlo oslabit nebo nás v jakékoli míře zaplést do spoluviny těch, kdo vpadli do království Anglie. 5. Jako jsme byli vždy věrni svému králi, tak se budeme i nadále snažit dávat Bohu, co jest Božího, a císaři, co jest císařova. 6. Tak daleko budeme od toho, abychom zlovolnost, nespravedlnost, nepravost, bezbožnost a neznabožství přehlíželi, spolčovali se s nimi nebo jim nadržovali, že se těmto věcem nejen budeme vyhýbat a odpírat jim přízeň a budeme opatrovat a povzbuzovat osoby, které horlí pro věc Boží a chodí podle evangelia, nýbrž též budeme na svých místech a ve svých povoláních postupovat účinněji než dosud k trestání a potlačování těchto zel a budeme se věrně snažit, aby byly použity nejlepší a nejvhodnější prostředky k odstranění jejich příčin a k rozšíření poznání Božího a svatosti a spravedlnosti v zemi. A proto konečně, jako budeme vroucně prosit Boha, aby nám dal muže statečné, bohabojné, muže pravdomluvné, kteří v nenávisti mají lakomství, aby soudili a nesli úřad mezi Jeho lidem, tak se budeme podle svých míst a povolání snažit, aby soudní instance a všechna místa moci a důvěry, jak v církvi, tak ve státě, sestávala z takových mužů a byla obsazována takovými, kteří jsou známi dobrou oddaností věci Boží a bezúhonným a křesťanským obcováním.

A poněvadž je mnoho těch, kteří si dříve nečinili svědomí z přísahy Boží, nýbrž do ní vstoupili jedni ze strachu, jiní z přemlouvání a pro nízké cíle a lidské zájmy, a potom dali najevo, že jednali s Pánem lstivě, přísahajíce křivě při Jeho jménu; proto my, kteří nyní obnovujeme svou smlouvu s ohledem na tyto povinnosti i na všechny ostatní povinnosti v ní obsažené, slavnostně vyznáváme před tváří Toho, který je Zpytatelem srdcí, že nikoli pro nějakou politickou výhodu, soukromý zájem nebo postranní cíl, ani pro nějaký strach nebo přemlouvání od lidí, ani pokrytecky a lstivě, bereme na sebe opět přísahu Boží, nýbrž poctivě a upřímně a z vědomí své povinnosti; a že proto, zapírajíce sami sebe i to, co je naše, a odkládajíce veškerý vlastní zájem a vlastní cíle, budeme nade všechny věci hledat čest Boží, dobro Jeho věci a blaho Jeho lidu; a že, opouštějíce rady těla a krve a nespoléhajíce na tělesné důvěry, budeme záviset na Pánu, chodit podle pravidla Jeho Slova a poslouchat hlas Jeho služebníků. Ve všem tom, vyznávajíce svou vlastní slabost, vroucně prosíme Boha, který je Otcem milosrdenství, skrze Jeho Syna Ježíše Krista, aby nám byl milostiv a uschopnil nás mocí své síly, abychom konali svou povinnost k chvále Jeho milosti v církvích. Amen.