Akty o schválení (Skotsko, 1643-1644)

SLAVNOSTNÍ LIGA A SMLOUVA K REFORMACI A OBRANĚ NÁBOŽENSTVÍ, KE CTI A ŠTĚSTÍ KRÁLE A K POKOJI A BEZPEČNOSTI TŘÍ KRÁLOVSTVÍ SKOTSKA, ANGLIE A IRSKA.

Několikrát přijata a podepsána králem Karlem II. a lidmi všech vrstev řečených tří království.

S AKTEM VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ Z ROKU 1643 A ZÁKONEM PARLAMENTU Z ROKU 1644, KTERÉ ŘEČENOU LIGU A SMLOUVU POTVRZUJÍ A SCHVALUJÍ.

Jeremiáš 50:5 Poďte a připojte se k Hospodinu smlouvou věčnou, nepřicházející v zapomenutí.

Přísloví 25:5 Když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

2. Paralipomenon 15:15 Všecken zajisté lid Judský radoval se z přísahy té; nebo celým srdcem svým přisáhli.

Gal 3:15 Byť to byla jen smlouva lidská, však je-li utvrzena přísahou, žádný jí neruší, aniž k ní co přidává.

Shromáždění v EDINBURKU, 17. srpna 1643. Zasedání 14. Schválení SLAVNOSTNÍ LIGY A SMLOUVY Valným shromážděním.

SHROMÁŽDĚNÍ, poté co doporučilo výboru, jejž ustanovilo, aby se spojil s výborem ctihodného Konventu stavů a s komisaři ctihodných sněmoven parlamentu Anglie za účelem přivedení království k těsnějšímu spojení a jednotě, obdrželo od výše řečených výborů níže zmíněnou Smlouvu jako výsledek jejich porad: a vzavši ji, jak toho vyžaduje věc tak veřejného zájmu a tak hluboké důležitosti, ke svému nejvážnějšímu uvážení, celým svým srdcem a s prvními záchvěvy oné radosti, kterou v tak veliké míře pocítili při obnovení Národní smlouvy této církve a království, všichni jedním hlasem ji schválili a přijali jako nejmocnější prostředek, s Božím požehnáním, k upevnění a zachování pravého protestantského náboženství v dokonalém pokoji v panstvích Jeho Veličenstva a k jeho rozšíření mezi jiné národy, i k upevnění trůnu Jeho Veličenstva po všechny věky a pokolení. A proto ji se svou nejlepší náklonností doporučují ctihodnému Konventu stavů, aby, až bude jím prozkoumána a schválena, mohla být se vší pilností odeslána do království Anglie, aby, až tam bude přijata a schválena, mohla být s veřejným pokořením a se vší náboženskou a přiměřenou slavnostností odpřisáhnuta a podepsána všemi pravými vyznavači reformovaného náboženství a všemi dobrými poddanými Jeho Veličenstva v obou královstvích.

A. JOHNSTOUN.

KAREL I. Parl. 3. Zasedání 1. Zákon 5. Akt o potvrzení svolání Konventu, o potvrzení Ligy a smlouvy, o článcích úmluvy mezi královstvími Skotska a Anglie a o ostatních aktech Konventu stavů a jeho výboru.

V EDINBURKU, 15. července 1644.

STAVOVÉ PARLAMENTU, nyní svolaní na základě posledního aktu posledního parlamentu, který konalo Jeho Veličenstvo se třemi stavy roku 1641, uvažujíce, že lordi Tajné rady Jeho Veličenstva a komisaři pro zachovávání článků úmluvy, když podle svých zájmů a důvěry, kterou jim svěřilo Jeho Veličenstvo a stavové parlamentu, užili všech prostředků – proseb, stížností a vysílání komisařů – k zajištění pokoje tohoto království a k odstranění nešťastných rozbrojů mezi Jeho Veličenstvem a jeho poddanými v Anglii, a to způsobem, jenž by nejvíce sloužil cti Jeho Veličenstva a dobru obou království; a když se jejich pokorné a poslušné snahy o tak dobré cíle ukázaly neúčinnými a jejich nabídka zprostředkování a přímluvy byla Jeho Veličenstvem odmítnuta; a když tedy shledali, že váha a obtížnost záležitostí a břemeno, které na nich spočívá, je větší, než mohou unést, sešli se proto v měsíci květnu 1643 spolu s komisaři pro společná břemena, aby bylo společnou radou přijato v té věci nějaké rozhodnutí; a s ohledem na nebezpečí hrozící pravému protestantskému náboženství, cti Jeho Veličenstva a pokoji těchto království od množství papeženců a jejich přívrženců ve zbrani v Anglii a Irsku, i na mnohé jiné veřejné a důležité záležitosti, které nesnesly odkladu a vyžadovaly radu zastupitelského sboru království, ustanovili a dali svolat zasedání Konventu stavů (Jeho Veličenstvo předtím odmítlo jejich pokornou žádost o parlament) na následující 22. června. Toto zasedání bylo hojně navštíveno šlechtici i komisaři hrabství a měst, a když shledali, že tato nebezpečí proti této církvi a státu stále rostou, usnesli se po vážném uvážení a radě Valného shromáždění a se společným souhlasem komisařů zmocněných parlamentem Anglie, že jedním z nejpřednějších prostředků k odvrácení těchto a podobných nebezpečí, k zachování náboženství i obou království před zkázou a zničením a k získání pokoje je, aby obě království za těmito účely vstoupila do Smlouvy; ta byla podle toho sepsána a s radostí přijata a schválena. A nakonec byla mezi oběma královstvími dohodnuta úmluva týkající se řečené Smlouvy a království Anglie požádalo toto království o pomoc k naplnění cílů v ní vyjádřených: A stavové, stále si přejíce užít všech dobrých prostředků, aby bez prolití další krve mohlo dojít k takovému požehnanému usmíření mezi Jeho Veličenstvem a jeho poddanými, jaké by prospělo dobru náboženství, pravé cti a bezpečnosti Jeho Veličenstva a štěstí jeho lidu, dali proto pověření Johnovi, hraběti z Loudounu, lordu kancléři, lordu Maitlandovi, lordu Waristounovi a panu Robertu Barclayovi, aby se odebrali do Anglie a usilovali o uskutečnění těchto cílů obsažených ve Smlouvě a v úmluvách, podle svých instrukcí.

A řečení stavové, vzavše výše zapsaná jednání v úvahu, shledávají a prohlašují, že se lordi rady a strážci pokoje chovali jako věrní rádcové, loajální poddaní a dobří vlastenci, když nabídli své pokorné snahy k odstranění rozbrojů mezi Jeho Veličenstvem a jeho poddanými a když svolali komisaře pro společná břemena a společnou radou ustanovili poslední zasedání Konventu, v němž se osvědčili jako hodni povinnosti svých míst a důvěry jim svěřené; a proto potvrzují a schvalují veškerá jejich jednání v něm a prohlašují, že řečený Konvent byl zákonně svolán a byl také sám v sobě plný a svobodný, složený ze všech svých členů, jako kterýkoli Konvent kdykoli v minulosti; a potvrzují a schvalují jednotlivé akty, jež oni nebo jejich výbor učinili k nařízení Smlouvy. A rovněž řečení stavové parlamentu (avšak bez újmy toho, co předchází, a výše zmíněného obecného potvrzení) potvrzují, schvalují a stvrzují výše řečenou vzájemnou Ligu a smlouvu týkající se reformace a obrany náboženství, cti a štěstí krále a pokoje a bezpečnosti tří království Skotska, Anglie a Irska; spolu s akty církve a státu, jež tutéž Ligu a smlouvu zmocňují; spolu také s výše řečenými články úmluvy dohodnutými mezi řečenými komisaři Konventu stavů Skotska a komisaři obou sněmoven parlamentu Anglie, týkajícími se řečené Slavnostní ligy a smlouvy. A řečení stavové nařizují, aby tytéž akty, s výše uvedenou Ligou a smlouvou, akty, jež je zmocňují, a výše řečené články úmluvy měly plnou sílu a moc dokonalých zákonů a aktů parlamentu a aby byly zachovávány všemi poddanými Jeho Veličenstva podle svého příslušného znění. Kteréžto Ligy a smlouvy znění jest následující: