Akt o schválení (Skotsko, 1645)

Shromáždění v EDINBURKU, 10. února 1645, odpoledne. Zasedání 16.

Akt VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ SKOTSKÉ CÍRKVE, jímž se schvalují Návrhy týkající se správy církve a ordinace služebníků.

VALNÉ shromáždění, jsouc nanejvýš žádostivé a dbalé nejen ustanovení a zachování Formy církevní správy v tomto království, podle Slova Božího, knih kázně, aktů Valných shromáždění a Národní smlouvy, nýbrž také jednoty v církevní správě mezi těmito královstvími, nyní úžeji a pevněji spojenými nedávnou Slavnostní ligou a smlouvou; a uvažujíc, že jako v dřívějších dobách vzešla, tak i nadále mohou z blízkosti nákazy vzejít této církvi mnohá zla z porušené formy správy v anglické církvi; jakož i, že vzácná příležitost přivést Kristovy církve ve všech třech královstvích k jednotě v církevní správě je štěstím přítomných časů nad dřívějšími; což se také může, s Božím požehnáním, ukázat účinným prostředkem a dobrým základem k přípravě bezpečného a dobře založeného upokojení, odstraněním příčiny, z níž původně vzešly nynější útisky a krvavé války; a když nyní Shromáždění třikrát přečetlo a pilně prozkoumalo návrhy (zde připojené) týkající se úředníků, shromáždění a správy církve a týkající se ordinace služebníků, které nám byly přineseny jako výsledek dlouhých a učených rozprav Shromáždění teologů zasedajícího ve Westminsteru a jednání o jednotě s komisaři této církve, kteří tam sídlí; po zralém uvážení a poté, co včas vyzvalo a napomenulo všechny, kdo by proti nim měli nějakou námitku, aby ji oznámili, aby mohli dojít uspokojení; přistupuje k výše řečeným návrhům týkajícím se církevní správy a ordinace a schvaluje je; a tímto zmocňuje komisaře tohoto Shromáždění, kteří se mají sejít v Edinburku, aby jménem tohoto Shromáždění přistoupili k jednotě mezi církvemi obou království ve výše řečených jednotlivostech a uzavřeli ji, jakmile tytéž návrhy budou bez podstatné změny potvrzeny nařízením ctihodných sněmoven parlamentu Anglie; kteréžto potvrzení bude včas oznámeno a dáno na vědomí komisaři této církve sídlícími v Londýně. S výhradou, že tento akt nebude nijak na újmu dalšímu projednávání a zkoumání onoho článku, který praví, že doktor neboli učitel má moc vysluhovat svátosti stejně jako pastor; ani projednávání příslušných práv a zájmů presbyterií a lidu při povolávání služebníků; nýbrž že bude volno o těchto bodech rozmlouvat a jednat, jak se Bohu zalíbí dát další světlo.