O jednotlivých sborech

Je dovolené a prospěšné, aby byly pevně ustavené sbory, to jest určité společenství křesťanů, kteří se řádně scházejí v jednom shromáždění k veřejnému uctívání. 

Když se věřící rozmnoží do takového počtu, že se nemohou vhodně scházet na jednom místě, je dovolené a prospěšné, aby byli rozděleni do oddělených a pevně ustavených sborů, k lepšímu vysluhování ustanovení, jež jim náležejí, a k plnění vzájemných povinností.

Řádný způsob rozdělení křesťanů do oddělených sborů, a pro vzdělávání nejprospěšnější, je podle příslušných hranic jejich bydlišť.

Předně, protože ti, kdo bydlí pospolu, jsouce zavázáni ke všem druhům mravních povinností jeden k druhému, mají tím lepší příležitost je plnit; kterýžto mravní svazek je trvalý, neboť Kristus nepřišel zákon zrušit, nýbrž naplnit.

Za druhé, společenství svatých musí být uspořádáno tak, aby to umožňovalo co nejvhodnější užívání ustanovení a plnění mravních povinností, bez ohledu na osoby.

Za třetí, pastor a lid musí bydlet tak blízko sebe, aby mohli co nejvhodněji vzájemně plnit své povinnosti jeden k druhému.

V tomto společenství musí být někteří odděleni k zastávání úřadu.