XIII - Užitek, který z této reformace poplyne všem stavům

Poněvadž cílem této duchovní správy a řádu, o nichž mluvíme, je, aby byl Bůh oslaven, království Ježíše Krista rozšiřováno a všichni, kdo náležejí k Jeho tajemnému tělu, mohli žít v pokoji svědomí, proto se směle odvažujeme tvrdit, že všichni, kdo mají pravý ohled na tyto cíle, rádi, a to i pro svědomí, k tomuto řádu svolí a přizpůsobí se mu a budou jej rozšiřovat, pokud to bude v jejich moci, aby byli, když se jejich svědomí upokojí, naplněni duchovní radostí, prokazujíce plnou poslušnost tomu, čeho žádá Slovo Boží a svědectví jejich vlastního svědomí, a zavrhujíce každé porušení, které je mu odporné.

Za druhé se staneme příkladem a vzorem dobrého a zbožného řádu jiným národům, zemím a církvím, které vyznávají totéž náboženství jako my; aby tak, jako oslavily Boha pro naše dosavadní setrvání v upřímnosti Slova bez jakéhokoli bludu, Jeho jménu buď chvála, mohly mít podobnou příčinu v našem obcování, když se přizpůsobíme oné kázni, správě a dobrému řádu, jichž od nás žádá totéž Slovo a čistota reformace. Jinak by nám mohla být právem řečena ona hrozná výpověď: Služebník, kterýž by znal vůli pána svého, a nečinil podlé vůle jeho, atd.

Dále, máme-li nějakou zbožnost nebo ohled vůči chudým údům Ježíše Krista, kterých mezi námi tolik přibývá a kteří se tolik množí, nedopustíme, aby byli déle zkracováni o onu část jmění církve, která jim právem náleží; a tímto řádem, bude-li náležitě uveden ve skutek, bude z nás jejich břemeno sňato, k naší veliké útěše; ulice budou očištěny od jejich křiku a reptání, takže už nebudeme pohoršením jiným národům, jakým jsme byli až dosud, protože jsme nezjednali řád s chudými, kteří jsou mezi námi, a protože jsme způsobovali, že se zle mluví o Slovu, které vyznáváme, dávajíce nepřátelům příležitost k pohoršení a urážejíce svědomí prostých a zbožných.

Mimoto to bude velikou úlevou a výhodou všemu obecnému lidu, neboť jej to zbaví stavění a udržování jeho kostelů, stavby mostů a jiných podobných veřejných děl; oráčům pak v placení jejich desátků; a zkrátka ve všech těch věcech, v nichž s nimi až dosud krutě nakládali ti, kdo se falešně nazývali duchovními, jejich nájemci, faktoři, komorníci a vydřiduchové.

Konečně Jeho Veličenstvu králi a obci země poplyne tento užitek: že když bude o ostatní záležitosti církve dostatečně postaráno podle rozdělení, o němž byla řeč, bude moci přebytek, shromážděný v pokladnici církve, být užitečně vynaložen a štědře věnován na mimořádnou podporu záležitostí knížete a obce, a zvláště oné části, která je určena k opravě kostelů.

Tak tedy na závěr: budou-li všichni ochotni podřídit se tomuto řádu, dá-li se lid podle něho spravovat, nebudou-li knížata a vrchnosti vyňaty a budou-li ti, kdo jsou postaveni v církevním stavu, správně řídit a spravovat, bude Bůh oslaven, církev vzdělána a její hranice rozšířeny, Kristus Ježíš a Jeho království ustaveni, Satan a jeho království vyvráceni, a Bůh bude přebývat uprostřed nás, k naší útěše, skrze Ježíše Krista, jenž spolu s Otcem a Duchem svatým zůstává požehnaný na věky věků. Amen.