X - O úřadu křesťanské vrchnosti v církvi

Ačkoli jsou všichni údové církve zavázáni, každý ve svém povolání a podle něho, rozšiřovat království Ježíše Krista, pokud je to v jejich moci, přece jsou k tomu zavázána především křesťanská knížata a ostatní vrchnosti.

Neboť jsou v Písmu nazývány pěstouny církve, protože jimi je, nebo aspoň má být, udržována, opatrována, podpírána a bráněna proti všem, kdo by usilovali o její škodu.

Náleží tedy k úřadu křesťanské vrchnosti pomáhat zbožnému jednání církve a posilovat je ve všech ohledech; a zvláště dbát na to, aby její veřejný stav a služba byly udržovány a vydržovány, jak náleží, podle Slova Božího.

Dbát na to, aby církev nebyla napadána ani poškozována falešnými učiteli a nájemníky a aby její místa nebyla obsazována psy němými nebo břichy lenivými.

Pomáhat církevní kázni a udržovat ji a světsky trestat ty, kdo se nechtějí podrobit její kázni, aniž by se však jedna pravomoc směšovala s druhou.

Dbát na to, aby bylo dostatečně postaráno o služebníky, školy a chudé; a nemají-li dosti, aby se mohli věnovat svým úřadům, doplnit jejich nedostatek, bude-li třeba, i ze svých vlastních důchodů.

Přiložit ruku jak k ochraně jejich osob před křivdou a zjevným násilím, tak k ochraně jejich důchodů a majetků, aby o ně nebyli podvodně připraveni, okradeni ani obloupeni.

Nedopouštět, aby jmění církve bylo obraceno k světským a nedovoleným účelům nebo aby je pohlcovala břicha lenivá a ti, kdo nemají v církvi žádnou řádnou funkci, ke škodě služby, škol, chudých a jiných zbožných účelů, na něž má být vynakládáno.

Vydávat zákony a ustanovení shodná se Slovem Božím k prospěchu církve a její správy, aniž by si osobovala cokoli, co nenáleží k světskému meči, nýbrž náleží k úřadům čistě církevním, jako je služba Slova a svátostí, užívání církevní kázně a její duchovní výkon nebo jakákoli část moci duchovních klíčů, kterou náš Mistr dal apoštolům a jejich pravým nástupcům.

A ačkoli králové a knížata, kteří jsou zbožní, někdy svou vlastní autoritou, když je církev porušena a všechny věci jsou mimo řád, ustanovují služebníky a obnovují pravou službu Pánu, podle příkladu některých zbožných králů judských a rozličných zbožných císařů, a také králů, ve světle Nového zákona; přece tam, kde je služba církve jednou řádně ustanovena a ti, kdo jsou ustanoveni, věrně konají svůj úřad, mají všechna zbožná knížata a vrchnosti slyšet a poslouchat jejich hlas a ctít velebnost Syna Božího, jenž v nich mluví.