5. O spravedlnosti, kterou lze mít jedině vírou v Krista

V. K usvědčení člověka ze spravedlnosti, kterou lze mít jedině vírou v Ježíše Krista, uvaž, jak .
Praví se, že Židé, neznajíce Boží spravedlnosti a usilujíce vystavit svou vlastní spravedlnost, nebyli poddáni spravedlnosti Boží (a tak zahynuli). Nebo konec zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu. A . Skrze něho každý, kdož věří, bývá ospravedlněn ode všeho, od čehož jste nemohli skrze zákon Mojžíšův ospravedlněni býti. A . Krev Ježíše Krista, Syna jeho, očišťuje nás od všelikého hříchu.

K usvědčení člověka ze soudu, objímá-li člověk tuto spravedlnost, uvaž 1. Janovu 3:8: Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy. A . Čím více krev Kristova, kterýž skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému?

Neobjímá-li však člověk tuto spravedlnost, je jeho rozsudek vynesen, . Kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. A totoť jest ten soud, že světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli světlo.

Proto ať kajícník, který touží uvěřit, uvažuje takto:
„Co stačí k tomu, aby všichni vyvolení na světě byli přesvědčeni o velikosti hříchu nevěření v Krista neboli odmítání utéci se k Němu o vysvobození od hříchů spáchaných proti zákonu a od hněvu, který za ně náleží; a co stačí k tomu, aby byli přesvědčeni, že spravedlnost a věčný život lze mít vírou v Ježíše Krista neboli přivolením ke smlouvě milosti v Něm; a co stačí k tomu, aby byli přesvědčeni o soudu, který má Kristus vykonat ke zničení skutků ďáblových v člověku a k posvěcení a spasení všech, kdo v Něho věří, může stačit k tomu, abych byl přesvědčen i já:

„Ale co Duch řekl v těchto nebo jiných podobných místech Písma, stačí k usvědčení vyvoleného světa ze zmíněného hříchu, spravedlnosti a soudu:

„Proto to, co Duch řekl v těchto a jiných podobných místech Písma, slouží k tomu, abych byl o tom usvědčen i já.“

Proto ať kajícník, který touží uvěřit, vezme s sebou slova a ze srdce řekne Pánu: Poněvadž Ty velíš: Hledejte tváři mé; má duše Ti odpovídá: Tváři tvé, Hospodine, hledati budu. Vyslechl jsem nabídku věčné smlouvy všech spásných milosrdenství, která lze mít v Kristu, a ze srdce přijímám Tvou nabídku. Pane, ať je to smlouva; Pane, věřím; spomoz nedověře mé: Hle, dávám se Tobě, abych Ti ve všem sloužil navěky; a doufám, že Tvá pravice mě spasí: Hospodin dokoná za mne: milosrdenství tvé, Hospodine, na věky; neopouštěj díla rukou svých.
Tak se může člověk stát nepředstíraným věřícím v Krista.