4. K usvědčení z hříchu, spravedlnosti a soudu evangeliem

IV. K usvědčení člověka z hříchu, ze spravedlnosti a ze soudu evangeliem.

Pokud jde o usvědčení člověka z hříchu, ze spravedlnosti a ze soudu evangeliem neboli smlouvou milosti, musí porozumět třem věcem: 1. Že nevěřit v Ježíše Krista neboli odmítat smlouvu milosti v Něm nabízenou je větší a nebezpečnější hřích než všechny ostatní hříchy proti zákonu; protože posluchači evangelia, nevěříce v Krista, odmítají Boží milosrdenství v Kristu, jedinou cestu k vysvobození z hříchu a hněvu, a nechtějí svolit k tomu, aby byli smířeni s Bohem. 2. Dále musí porozumět, že dokonalého odpuštění hříchů a pravé spravedlnosti lze dosáhnout jedině vírou v Ježíše, protože Bůh nevyžaduje žádnou jinou podmínku než víru a dosvědčuje z nebe, že se Mu líbí ospravedlňovat hříšníky pod touto podmínkou. 3. Musí porozumět, že přijme-li spravedlnost vírou, bude na jedné straně následovat soud ke zničení skutků ďáblových ve věřícím a k mocnému zdokonalení díla posvěcení v něm; a že odmítne-li přijmout spravedlnost vírou v Ježíše Krista, bude na druhé straně následovat soud k odsouzení nevěřícího a k jeho zahubení se Satanem a jeho služebníky navěky.

K tomu cíli ať slouží tato místa Písma, mezi mnoha jinými, k ukázání velikosti hříchu nevěření v Krista; neboli k ukázání velikosti hříchu odmítání smlouvy milosti, která se nám nabízí v nabídnutí Krista nám, ať se pohlédne na poctivou nabídku milosti, jak je učiněna v Izaiáši 55:3: Nakloňte ucha svého, a poďte ke mně (praví Hospodin), poslechněte, a budeť živa duše vaše; učiním zajisté s vámi smlouvu věčnou, milosrdenství Davidova přepevná. To jest: Uvěříte-li mi a smíříte-li se se mnou, dám vám smlouvou Krista a všechny spásné milosti v Něm: opakováno v .

Dále uvaž, že tato obecná nabídka je co do podstaty rovna zvláštní nabídce učiněné každému jednotlivě, jak je patrné z toho, že jí apoštol užívá, . Věř v Pána Ježíše Krista, a budeš spasen ty i dům tvůj. Důvod této nabídky je uveden v Janovi 3:16: Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Když se tedy toto veliké spasení nabízí v Pánu Ježíši, co jiného činí ten, kdo v Něho nevěří, nýbrž hledá štěstí jinou cestou, než že ostříhá marností pouhých a zbavuje se svého vlastního milosrdenství, které mohl mít v Kristu? . Co jiného činí, než že se ve svém srdci rouhá Bohu? jak se praví, . Kdož nevěří Bohu, lhářem jej učinil; nebo neuvěřil tomu svědectví, kteréž vysvědčil Bůh o Synu svém. A totoť jest svědectví to, že život věčný dal nám Bůh, a ten život v Synu jeho jest. A že žádný hřích proti zákonu není podobný tomuto hříchu, dosvědčuje Kristus, . Kdybych byl nepřišel, a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého. To může člověka přesvědčit o velikosti tohoto hříchu nevěření v Krista.