Westminster 1647

Načítání

O pádu člověka, o hříchu a o jeho trestu

O pádu člověka, o hříchu a o jeho trestu

O pádu člověka, o hříchu a o jeho trestu - kapitola Westminsterského vyznání víry

  1. Naši první rodiče, svedeni lstivostí a pokušením Satanovým, zhřešili tím, že jedli ze zakázaného ovoce.124 Tento jejich hřích se Bohu podle své moudré a svaté rady zalíbilo dopustit, neboť si předsevzal jej spořádat k své vlastní slávě.125

    • 124. 1. Mojžíšova 3:13.
    • 2. Paralipomenon 11:3.
    • 125. Římanům 11:32.

  2. Tímto hříchem padli ze své původní spravedlnosti126 a ze společenství s Bohem,127 a tak se stali mrtvými v hříchu128 a zcela poskvrněnými ve všech částech a schopnostech duše i těla.129

    • 126. 1. Mojžíšova 3:6-8.
    • Kazatel 7:29.
    • 127. Římanům 3:23.
    • 128. 1. Mojžíšova 2:17.
    • Efezským 2:1.
    • 129. 1. Mojžíšova 6:5.
    • Jeremiáš 17:9.
    • Titovi 1:15.

  3. Protože oni byli kořenem celého lidského pokolení, vina tohoto hříchu byla přičtena130 a táž smrt v hříchu a porušená přirozenost byla přenesena na celé jejich potomstvo, které od nich pochází obyčejným plozením.131

    • 130. 1. Mojžíšova 1:27,28.
    • 1. Mojžíšova 2:16,17.
    • Skutky apoštolské 17:26.
    • 131. Žalmy 51:5.
    • 1. Mojžíšova 5:3.
    • Job 14:4.
    • Job 15:14.

  4. Z této prvotní porušenosti (jíž jsme naprosto nezpůsobilí, neschopní a postaveni proti všemu dobrému132 a zcela nakloněni ke všemu zlému)133 pocházejí všechna skutečná přestoupení.134

    • 132. Římanům 3:10-12.
    • Římanům 5:6.
    • Římanům 8:7.
    • Římanům 7:18.
    • Kolossenským 1:21.
    • 133. 1. Mojžíšova 6:5.
    • 1. Mojžíšova 8:21.
    • Římanům 3:10-12.
    • 134. Jakubova 1:14,15.
    • Efezským 2:2,3.

  5. Tato porušenost přirozenosti zůstává po tento život v těch, kdo jsou znovuzrozeni;135 a ačkoli je skrze Krista odpuštěna a umrtvována, přece ona sama i všechna její hnutí jsou pravým a vlastním hříchem.136

    • 135. 1. Janova 1:8-10.
    • Římanům 7:14.
    • Římanům 7:17,18.
    • 136. Římanům 7:5.
    • Římanům 7:7,8.

  6. Každý hřích, jak prvotní, tak skutečný, jakožto přestoupení spravedlivého zákona Božího a odpor proti němu,137 uvaluje již svou vlastní povahou na hříšníka vinu,138 pro kterou propadá hněvu Božímu139 a kletbě zákona,140 a tak je poddán smrti141 se všemi bídami duchovními,142 časnými143 i věčnými.144

    • 137. 1. Janova 3:4.
    • 138. Římanům 2:15.
    • Římanům 3:9.
    • 139. Efezským 2:3.
    • 140. Galatským 3:10.
    • 141. Římanům 6:23.
    • 142. Efezským 4:18.
    • 143. Římanům 8:20.
    • Pláč Jeremiášův 3:39.
    • 144. Matouš 25:41.
    • 2. Tessalonicenským 1:9.