Westminster 1647

Načítání

O křtu

O křtu

O křtu - kapitola Westminsterského vyznání víry

  1. Křest je svátost Nového zákona, ustanovená Ježíšem Kristem,525 nejen k slavnostnímu přijetí pokřtěné osoby526 do viditelné církve, nýbrž také proto, aby jí byl znamením a pečetí smlouvy milosti,527 jejího vštípení v Krista,528 znovuzrození,529 odpuštění hříchů530 a jejího odevzdání se Bohu skrze Ježíše Krista, aby chodila v novotě života.531 Tato svátost má být z ustanovení samého Ježíše Krista zachovávána v Jeho církvi až do skonání světa.532

    • 525. Matouš 28:19.
    • 526. 1. Korintským 12:13.
    • 527. Římanům 4:11.
    • Kolossenským 2:11,12.
    • 528. Galatským 3:27.
    • Římanům 6:5.
    • 529. Titovi 3:5.
    • 530. Marek 1:4.
    • 531. Římanům 6:3,4.
    • 532. Matouš 28:19,20.

  2. Vnějším prvkem, jehož se má při této svátosti užívat, je voda, kterou má být osoba pokřtěna ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého,533 a to služebníkem evangelia, který je k tomu právoplatně povolán.

    • 533. Matouš 3:11.
    • Jan 1:33.
    • Matouš 28:19,20.

  3. Ponoření osoby do vody není nutné; křest je však správně vysluhován politím nebo pokropením osoby vodou.535

    • 535. Židům 9:10,19,20,21,22.
    • Skutky apoštolské 2:41.
    • Skutky apoštolské 16:33.
    • Marek 7:4.

  4. Pokřtěni mají být nejen ti, kdo skutečně vyznávají víru v Krista a poslušnost vůči Němu,536 nýbrž i nemluvňata, děti jednoho nebo obou věřících rodičů.537

    • 536. Marek 16:15,16.
    • Skutky apoštolské 8:37,38.
    • 537. 1. Mojžíšova 17:7-9.
    • Galatským 3:9,14.
    • Kolossenským 2:11,12.
    • Skutky apoštolské 2:38,39.

  5. Ačkoli pohrdat touto svátostí nebo ji zanedbávat je velký hřích,538 přece milost a spasení nejsou s křtem spojeny tak neodlučitelně, že by nikdo nemohl být znovuzrozen nebo spasen bez křtu,539 anebo že by všichni, kdo jsou pokřtěni, byli nepochybně znovuzrozeni.540

    • 538. Lukáš 7:30.
    • 2. Mojžíšova 4:24-26.
    • 539. Římanům 4:11.
    • 540. Skutky apoštolské 8:13,23.

  6. Účinnost křtu není vázána na onen okamžik, v němž je vysluhován.541 Přesto však skrze správné užívání tohoto ustanovení je zaslíbená milost nejen nabízena, nýbrž Duchem svatým skutečně projevována a udělována těm (ať dospělým, nebo nemluvňatům), jimž ta milost náleží podle rady vlastní vůle Boží, v čase Jím ustanoveném.542

    • 541. Jan 3:5,8.
    • 542. Galatským 3:27.
    • Titovi 3:5.

  7. Svátost křtu se každé osobě vysluhuje pouze jednou.543

    • 543. Titovi 3:5.