O prozřetelnosti

Bůh, veliký Stvořitel všech věcí, udržuje,97 řídí, uspořádává a spravuje všechna stvoření, jednání i věci,98 od největších až po nejmenší,99 svou nejmoudřejší a nejsvětější prozřetelností,100 podle svého neomylného předvědění101 a svobodné a neproměnné rady své vlastní vůle,102 k chvále slávy své moudrosti, moci, spravedlnosti, dobroty a milosrdenství.103

Ačkoli se vzhledem k předvědění a úradku Boha, který je první příčinou, všechno děje neproměnně a neomylně, přece je Bůh touž prozřetelností104 uspořádává tak, aby nastávaly podle povahy druhotných příčin, ať nutně, svobodně, či nahodile.105

Bůh ve své obyčejné prozřetelnosti užívá prostředků;106 je však svoboden působit bez nich,107 nad ně108 i proti nim,109 jak se Mu zlíbí.

Všemohoucí moc, nevyzpytatelná moudrost a nekonečná dobrota Boží se v Jeho prozřetelnosti projevují natolik, že se tato prozřetelnost vztahuje až na první pád i na všechny ostatní hříchy andělů a lidí,110 a to nikoli pouhým dopuštěním,111 nýbrž tak, že je zároveň nejmoudřeji a nejmocněji ohraničuje112 a v mnohotvárném řízení je jinak spořádává a spravuje k svým vlastním svatým cílům; avšak tak, že hříšnost v nich pochází jedině od stvoření,113 a nikoli od Boha, který jsa nejsvětější a nejspravedlivější, není ani nemůže být původcem ani schvalovatelem hříchu.114

Nejmoudřejší, nejspravedlivější a nejmilostivější Bůh často na čas ponechává své vlastní děti rozmanitým pokušením a porušenosti jejich vlastních srdcí, aby je trestal za jejich dřívější hříchy nebo aby jim odhalil skrytou sílu porušenosti a lstivosti jejich srdcí, a oni tak byli pokořeni;115 a aby je pozdvihl k užší a stálejší závislosti na pomoci od Něho samého, aby je učinil bdělejšími vůči všem budoucím příležitostem k hříchu, a k rozličným jiným spravedlivým a svatým cílům.116

Pokud jde o ty zlé a bezbožné lidi, které Bůh jako spravedlivý Soudce pro jejich dřívější hříchy zaslepuje a zatvrzuje,117 těm nejen odpírá svou milost, jíž by mohli být osvíceni ve svém chápání a jíž by mohlo být působeno na jejich srdce,118 nýbrž někdy jim také odnímá dary, které měli,119 a vystavuje je takovým věcem, z nichž jejich porušenost činí příležitost k hříchu;120 a zároveň je vydává jejich vlastním žádostem, pokušením světa a moci Satanově.121 Tak se stává, že se zatvrzují sami, a to i pod těmi prostředky, jichž Bůh užívá k obměkčení jiných.122

Jako prozřetelnost Boží obecně sahá na všechna stvoření, tak zcela zvláštním způsobem pečuje o Jeho církev a všechno spořádává k jejímu dobru.123