O církevní kázni
O církevní kázni
O církevní kázni - kapitola Westminsterského vyznání víry
Pán Ježíš jakožto Král a Hlava své církve ustanovil v ní správu v rukou nositelů církevních úřadů, odlišnou od světské vrchnosti. 560
- 560. Izaiáš 9:6,7.
- 1. Timoteovi 5:17.
- 1. Tessalonicenským 5:12.
- Skutky apoštolské 20:17,28.
- 1. Korintským 12:28.
- Židům 13:7,17,24.
- Matouš 28:18-20.
Těmto nositelům úřadů jsou svěřeny klíče království nebeského, na jejichž základě mají moc, každý podle své příslušnosti, zadržovat a odpouštět hříchy; zavírat to království před nekajícími, a to jak Slovem, tak kázní; a otevírat je kajícím hříšníkům službou evangelia a zproštěním kázně, jak toho okolnosti budou vyžadovat. 561
- 561. Matouš 18:17,18.
- Matouš 16:19.
- Jan 20:21-23.
- 2. Korintským 2:6-8.
Církevní kázeň je nezbytná k napravení a získání provinilých bratří; k odstrašení jiných od podobných provinění; k vyčištění onoho kvasu, který by mohl nakazit celé těsto; k obhájení cti Kristovy a svatého vyznání evangelia; a k odvrácení hněvu Božího, který by mohl spravedlivě dopadnout na církev, kdyby dopustila, aby smlouva Páně a její pečeti byly znesvěcovány notorickými a zatvrzelými provinilci. 562
- 562. 1. Korintským 5:1-13.
- 1. Timoteovi 5:20.
- Matouš 7:6.
- 1. Timoteovi 1:20.
- 1. Korintským 11:27-34.
- Judova 1:23.
K lepšímu dosažení těchto cílů mají nositelé církevních úřadů postupovat napomenutím, dočasným vyloučením od svátosti večeře Páně a exkomunikací z církve, podle povahy přečinu a míry provinění dotyčné osoby. 564
- 564. 1. Tessalonicenským 5:12.
- 2. Tessalonicenským 3:6,14,15.
- 1. Korintským 5:4,5,13.
- Matouš 18:17.
- Titovi 3:10.