O svátostech

O svátostech

O svátostech - kapitola Westminsterského vyznání víry

1. Svátosti jsou svatá znamení a pečeti smlouvy milosti,514 bezprostředně ustanovené Bohem,515 aby představovaly Krista a Jeho dobrodiní a potvrzovaly náš podíl na Něm;516 a také aby činily viditelný rozdíl mezi těmi, kdo náležejí k církvi, a ostatním světem;517 a aby je slavnostně zavazovaly ke službě Bohu v Kristu podle Jeho Slova.518

• 514. Římanům 4:11.
• 1. Mojžíšova 17:7,10.
• 515. Matouš 28:19.
• 1. Korintským 11:23.
• 516. 1. Korintským 10:16.
• 1. Korintským 11:25,26.
• Galatským 3:17.
• 517. Římanům 15:8.
• 2. Mojžíšova 12:48.
• 1. Mojžíšova 34:14.
• 518. Římanům 6:3,4.

2. V každé svátosti je duchovní vztah neboli svátostné spojení mezi znamením a označovanou věcí, takže jména a účinky jednoho se připisují i druhému.519

• 519. Matouš 26:27,28.
• 1. Mojžíšova 17:10.
• Titovi 3:5.

3. Milost, která je projevována ve svátostech nebo skrze svátosti, jsou-li správně užívány, není udělována nějakou mocí, která by v nich byla; ani účinnost svátosti nezávisí na zbožnosti nebo úmyslu toho, kdo ji vysluhuje,520 nýbrž na působení Ducha521 a na slovu ustanovení, které spolu s příkazem opravňujícím k jejímu užívání obsahuje zaslíbení užitku pro ty, kdo ji důstojně přijímají.522

• 520. Římanům 2:28,29.
• 521. Matouš 3:11.
• 1. Korintským 12:13.
• 522. Matouš 26:27,28.

4. V evangeliu jsou pouze dvě svátosti ustanovené Kristem, naším Pánem, totiž křest a večeře Páně. Žádnou z nich nesmí vysluhovat nikdo jiný než právoplatně ordinovaný služebník Slova.523

• 523. Matouš 28:19.
• 1. Korintským 11:20,23.
• 1. Korintským 4:1.
• Židům 5:4.

5. Svátosti Starého zákona byly, pokud jde o duchovní věci jimi označované a projevované, v podstatě tytéž jako svátosti Nového zákona.524

• 524. 1. Korintským 10:1-4.