XX - O obecných koncilech, o jejich moci, autoritě a o příčině jejich svolání

JAKO neodsuzujeme ukvapeně to, co nám předložili zbožní muži shromáždění na obecných koncilech řádně svolaných, Gal 2.11, 12, 13, 14. tak se také bez náležitého zkoumání neodvažujeme přijmout vše, co se lidem vnucuje 1Tim 4.1, 2, 3. Kol 2.18, 19, 20, 21, 22, 23. pod jménem obecných koncilů; neboť je zřejmé, že jako byli lidé, tak někteří z nich zjevně bloudili, a to ve věcech veliké váhy a důležitosti. Nakolik tedy koncil prokazuje jasným Slovem Božím rozhodnutí a přikázání, které vydává, natolik je ctíme a přijímáme. Jestliže si však lidé pod jménem koncilu osobují kovat nám nové články naší víry nebo vydávat ustanovení odporující Slovu Božímu, Sk 15.1, atd. pak to musíme naprosto zavrhnout jako učení ďábelské, které odvádí naše duše od hlasu našeho jediného Boha, aby následovaly učení a ustanovení lidská. Příčinou tedy, proč se scházely obecné koncily, 1Tim 3.15. Žid 3.2. 1Kor 14.40. nebylo ani vydat nějaký trvalý zákon (který by Bůh již dříve nebyl vydal), ani kovat nové články naší víry, ani dávat Slovu Božímu autoritu, a tím méně činit Jeho Slovem nebo pravým jeho výkladem to, co předtím nebylo vyjádřeno Jeho svatou vůlí v Jeho Slově. Příčinou koncilů (míníme těch, které si zasloužily jméno koncilů) bylo jednak vyvracení kacířství a podávání veřejného vyznání své víry potomstvu, které mělo přijít; a obojí činily autoritou psaného Slova Božího, a ne z nějakého mínění nebo výsady, že by nemohly bloudit z důvodu svého obecného shromáždění. A to soudíme, že byla hlavní příčina obecných koncilů. Druhou bylo, aby byla v církvi ustanovena a zachovávána dobrá správa a řád, v níž (jako v domě Božím) sluší, aby se vše dělo slušně a podle řádu; ne že bychom se domnívali, že jedna a táž správa a jeden a týž řád v obřadech mohou být určeny pro všechny věky, doby a místa; neboť jako obřady (ty, které vymysleli lidé) jsou jen dočasné, tak mohou a mají být změněny, když spíše živí pověru, než vzdělávají církev, která jich užívá.