Akt o schválení (Skotsko, 1645)

KAREL I. Parl. 3. Zasedání 5.

AKT PARLAMENTU KRÁLOVSTVÍ SKOTSKÉHO, schvalující a ustanovující PŘÍRUČKU pro veřejné uctívání. V EDINBURKU, 6. února 1645.

STAVOVÉ PARLAMENTU, nyní shromáždění na druhém zasedání tohoto prvního tříletého parlamentu, na základě posledního aktu posledního parlamentu, který konalo Jeho Veličenstvo se třemi stavy roku 1641; po veřejném přečtení a vážném uvážení níže zapsaného aktu Valného shromáždění, jenž schvaluje následující Příručku pro veřejné uctívání Boha ve třech královstvích, nedávno sjednocených Slavnostní ligou a smlouvou, spolu s nařízením parlamentu Anglie, jímž se řečená Příručka ustanovuje, i s Příručkou samou; srdečně a s radostí přijímají řečenou Příručku v souladu s aktem Valného shromáždění, který ji schvaluje. Kterýžto akt spolu s Příručkou samou stavové parlamentu bez jediného odporujícího hlasu potvrzují a schvalují ve všech jeho hlavách a článcích a připojují a přidávají autoritu parlamentu k řečenému aktu Valného shromáždění. A nařizují, aby totéž mělo sílu a moc zákona a aktu parlamentu a aby bylo podle toho vykonáváno, k zachovávání řečené Příručky v souladu s řečeným aktem Valného shromáždění ve všech bodech.

ALEX. GIBSON, Cler. Registri.

SHROMÁŽDĚNÍ V EDINBURKU, 3. února 1645, Zasedání 10. Akt VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ skotské církve o ustanovení a uvedení do praxe PŘÍRUČKY pro veřejné uctívání Boha.

JEŽTO šťastná jednota a jednotnost v náboženství mezi Kristovými církvemi v těchto třech královstvích, sjednocených pod jedním panovníkem, kterou zbožní a dobře smýšlející mezi námi dlouho a vroucně žádali, byla navržena jako hlavní článek velké úmluvy, bez něhož, jako svazku a hradby, nebylo možno očekávat bezpečný, dobře založený a trvalý mír; a poté byla s větší silou a zralostí obnovena ve Slavnostní lize a smlouvě tří království, jíž jsou přísně zavázány usilovat o nejtěsnější jednotnost v jedné formě správy církve, Příručce uctívání, Vyznání víry a Formě katechizace; což bylo rovněž, před naším vstupem do této smlouvy i po něm, předmětem mnoha proseb a stížností a vysílání komisařů ke králově Veličenstvu, prohlášení ctihodným sněmovnám parlamentu Anglie a dopisů ctihodnému Shromáždění teologů i dalším ze služebníků církve Anglie; což bylo také cílem našeho vyslání komisařů z této církve, jak bylo žádáno, s pověřením jednat o jednotnosti ve výše uvedených čtyřech bodech s takovými výbory, jaké měly být jmenovány oběma sněmovnami parlamentu Anglie a Shromážděním teologů zasedajícím ve Westminsteru; a kromě toho všeho to bylo ve svědomí hlavní pohnutkou a cílem našeho odvážného podstoupení mnohých a velikých nebezpečí k uhašení stravujícího plamene nynější nepřirozené a krvavé války v Anglii, byť k oslabení tohoto království v něm samém a ku prospěchu nepřítele, který do něj vpadl; nepokládajíce nic za příliš drahé pro nás, jen aby se tato naše radost naplnila. A nyní, když toto veliké dílo pokročilo tak daleko, že Příručka pro veřejné uctívání Boha ve všech třech královstvích byla dohodnuta ctihodnými sněmovnami parlamentu Anglie po poradě s bohoslovci obou království tam shromážděnými a zaslána nám k našemu schválení, aby, bude-li dohodnuta také touto církví a královstvím Skotska, mohla být jménem obou království předložena králi k jeho královskému souhlasu a potvrzení; Valné shromáždění, nanejvýš vážně uváživši, přezkoumavši a prozkoumavši výše zmíněnou Příručku, po několikerém jejím veřejném přečtení, po mnohém rokování jak veřejně, tak v soukromých výborech, poté co byla všem dána plná svoboda vznést proti ní námitky a všichni, kdo o ní mají jakékoli pochybnosti, byli naléhavě vyzváni, aby je dali najevo, aby mohli být uspokojeni; jednomyslně a bez jediného odporujícího hlasu přijímá a schvaluje následující Příručku ve všech jejích hlavách, spolu s Předmluvou, jež je k ní připojena; a požaduje, rozhoduje a nařizuje, aby podle jejího jasného znění a smyslu a podle záměru Předmluvy byla pečlivě a jednotně zachovávána a prováděna všemi služebníky i ostatními osobami v tomto království, jichž se týká; tato praxe bude zahájena, jakmile komisaři tohoto Valného shromáždění vyrozumí jednotlivé presbyterie, a tito komisaři se také zvláště postarají o včasné vytištění této Příručky, aby byl pro potřebu každé církve v tomto království opatřen a uchováván její tištěný výtisk; rovněž aby každá presbyterie měla pro svou potřebu její tištěný výtisk a zvláště dbala na její zachovávání či zanedbávání v každém sboru ve svých hranicích a oznamovala to provinciálnímu nebo Valnému shromáždění, jak bude třeba. Vždy s tou výhradou, aby ustanovení Příručky o vysluhování večeře Páně, které zmiňuje přijímající sedící kolem stolu nebo u něho, nebylo vykládáno tak, jako by podle úsudku této církve bylo lhostejné a volné, aby kterýkoli z přijímajících nepřistoupil ke stolu a nepřijímal u něho; nebo jako bychom schvalovali rozdávání živlů služebníkem každému přijímajícímu, a nikoli přijímajícími mezi sebou navzájem. Rovněž se stanoví, že to nebude na újmu řádu a praxi této církve v těch jednotlivostech, které jsou stanoveny v knihách kázně a v aktech Valných shromáždění a které nejsou v Příručce nařízeny a stanoveny jinak.

Konečně shromáždění s velikou radostí a vděčností uznává bohaté požehnání a neocenitelné milosrdenství Boží v tom, že přivedl tak vroucně žádanou jednotnost v náboženství k tak šťastnému závěru, že tato království, kdysi tak vzdálená ve formě uctívání, byla nyní Božím požehnáním přivedena k těsnější jednotnosti, než jakou mají kterékoli jiné reformované církve; což je pro nás vyslyšením našich modliteb, osvícením našich očí a oživením našich srdcí uprostřed našich mnohých zármutků a utrpení; sejmutím, ve velké míře, pohanění z Božího lidu, k zacpání úst zlovolných a nepřátelsky smýšlejících; a otevřením dveří naděje, že Bůh má k nám dosud myšlení o pokoji, a ne o zlém, aby nám dal očekávaný konec; v kterémžto očekávání a důvěře se radujeme; prosíce Pána, aby zachoval tato království od kacířství, rozkolů, pohoršení, bezbožnosti a všeho, co odporuje zdravému učení a moci pobožnosti; a aby nám i následujícím pokolením zachoval tato svá čistá a očištěná ustanovení spolu s rozmnožením jejich moci a života, ke slávě svého velikého jména, k rozšíření království svého Syna, k upevnění pokoje a lásky mezi královstvími, k jednotě a potěšení všeho svého lidu a k našemu vzájemnému vzdělávání v lásce.